Když nastane čas předat otěže

„Už mě to nebaví. Ztrácím tu chuť, co jsem vždy měl. Najednou vidím víc problémy, než příležitosti. Nejsem schopen prosazovat změny, které vidím.“

Zní vám to povědomě? Pak možná zažíváte některé z pocitů, které mohou oznamovat, že je čas na změnu.

Obvyklým nápadem naší psychiky v takové chvíli je začít hledat problémy vně sebe. „Já přeci dělám to nejlepší. Tolik se snažím. Tolik jsem tomu obětoval. Proč to nikdo neudělá tak dobře, jako bych to udělal já? Asi nikoho, komu bych firmu předal, nikdy nenajdu.“

Je to trik.

Dle mých zkušeností jsou firma a lidé v ní zrcadlem. To, co se nám líbí, případně nelíbí vně, je náš pohled na realitu, nikoli realita sama. Můžeme dál napřít síly, pokračovat ve tvoření, říct si “to dám”. Existuje ale i jiná možnost a tu vám chci nabídnout.

Pokuste se odstoupit. Zpomalit. Začít cítit, co se ve vás opravdu děje. Je možné, že právě tímto způsobem vás život vyzývá k evoluci sebe sama. Někdy se prostě stane, že v daném místě a čase jste již dosáhli mistrovství. Již nejde udělat nic dalšího způsobem a pohledem na svět, který znáte. Je třeba změnit sebe, pak se změní i firma a lidé v ní.

Dovolil bych si použít příklad z rodiny. Představte si, že firma je vlastně vaše dítě. Stvořili jste jej, starali se o něj, piplali ho. Ono zatím rostlo, dospívalo, učilo se. A najednou chce po vás změnu v přístupu. Chce, abyste i vy jako rodič dospěli. Najednou ta vaše holčička či chlapeček má svou hlavu, svoje přátele, svoje cesty životem. Chce propustit do světa. Chce, abyste tu stále byli, ale dál, jinak. Víc přijímající, chápající, milující. Méně aktivní, zasahující, vstupující.

Co tenhle pocit vyvolává ve vás? Jak tohle udělat? Jak ji propustit a zároveň neopustit?

Vítejte na prahu přechodového rituálu.

Už celá staletí chodí muži a ženy na posvátnou horu hledat svoji vizi. I v dnešní době se podobné rituály již začínají praktikovat v osobním životě. Moje zjištění je takové, že ve firmách se děje něco velmi podobného.

Když lídr jde cestou propuštění svého dítěte, začínají se objevovat pocity, které neznal, nebo s nimi není spojený. Mizí moc, kontrola, schopnost ovládat. Začíná se objevovat strach, bezmoc, nenaplnění, zklamání. To je místo, kde se lídr může stát tvůrcem a začít se osvobozovat prožíváním emocí a pocitů, které možná ani nevěděl, že má. Věřte, že když si dovolíte firmu a lidi v ní pokládat za své učitele a budete mít pozornost více uvnitř sebe než vně, situace ve firmě se začne sama od sebe měnit. To je zázrak tvoření. Najednou není třeba použít vůli, sílu, schopnosti. Stačí, a to v dnešní době není málo, být pravdivý sám k sobě.

Přeji vám všem mnoho štěstí a odvahy na vaší cestě v podnikání.

Pokud máte chuť se podívat na dané téma hlouběji, ozvěte se.

Martin Černohorský