Ideální máma

10.5. 2020Tereza Černohorská

Chtěla jsem být ideální máma. Chtěla jsem si s dětmi hrát, být VŽDY přítomná a emočně dostupná a být TRPĚLIVÁ. Chtěla jsem jim nezpůsobit ŽÁDNÁ zranění.

Je načase si to přiznat: Ideální máma prostě nejsem.

Někdy jsem unavená a nemám kapacitu. Pak jsem pěkná saň.
Někdy jsem podrážděná a startuju na všechno.
Někdy potřebuju být sama a děsně mě štve, že nemůžu.
Někdy si chci dumat, nebo tvořit něco svýho a děti mě furt ruší.
Někdy se slyším, jak je prudím kvůli blbostem, ale nemůžu si pomoct.
Někdy závidím mámám, co vypadají, že to všechno zvládají s úsměvem, jsou krásné, hubené a i při mateřství něco úspěšně tvoří.
Někdy bych chtěla být zase ta mladá žena, co se chce milovat a bavit a truchlím, že jí už nejsem a nejspíš nikdy nebudu.

A ZÁROVEŇ

Moje děti miluju a ony to ví.
Vím, že jsem jejich jediná máma a ta nejlepší možná.
Jsem si jistá, že dělám nejlíp jak umím.
Chápu, že není možné moje milované nezraňovat.
Před sebou smekám, protože to dávám ku… dobře.
Jsem s dětmi, neodkládám je do školek, k obrazovkám ani “na hlídání”.
Jsme většinu času venku, hýbou se a hrají si v přírodě.
Cítím, jak se díky mateřství stávám hlubší, otevřenější a zralejší ženou.

Ideální máma nejsem. Jsem dobrá máma. Taková jaká jsem.

Hezký den matek vám všem, které to taky znáte!